|
||
|
V naší slévárně odléváme metodou ztraceného vosku. Je to náročná, ale nejpřesnější metoda vytvoření odlitku. Ve zkratce řečeno, jedná se o metodu při níž se z dodaného originálu nejprve zhotoví negativní forma ze silikonu a z ní se vytvoří kopie originálu z vosku. Z voskové kopie se poté udělá forma, která se vypálí. Po odlití se finální výrobek cizeluje a patinuje. Detailnější postup dále v hrubých rysech prezentujeme na příkladu odlévání reliéfu. |
||
|
||
|
Obrázek 1 představuje Vámi dodané originální umělecké dílo. V tomto případě se jedná o reliéf, který je zobrazen v profilu. Dílo se očistí a na jeho povrch se nanese vrstva syntetického materiálu - silikonu (obr.2). |
||
|
||
|
Silikon přesně přijme tvar originálu (obr.3). Tato elastická vrstva se zafixuje vrstvou štuku. Zmíněná vrstva nám později poslouží za podložku (obr.4). |
||
|
||
|
Bez zafixování by tato silikonová ohebná vrstva nemohla dokonale přenést vzhled originálu (obr.5). Poté se polotovar převrátí originálním modelem nahoru (obr.6). |
||
|
||
|
Následuje opatrné odstranění originálního modelu, takže zbyde pouze silikonová forma fixovaná na štukovou základnu (obr.7). Na obnažený negativní silikonový reliéf se nanese vrstva roztaveného vosku (obr.8). |
||
|
||
|
Vosk se nechá schladnout (obr.9). Vytvoří se síť voskových stopek - budoucích průduchů, které poslouží k vytlačení vzduchu při aplikaci roztaveného bronzu (obr.10). |
||
|
||
|
Prostor této sítě se vyplní žáruvzdornou hmotou (obr.11). Poté se polotovar otočí a odstraní se štuková základna, která sloužila za podložku (obr.12) |
||
|
||
|
Následuje opatrné sejmutí elastické negativní silikonové vrstvy přičemž dojde k obnažení voskového pozitivního modelu (obr.13). Na něm se opět vytvoří síť voskových stopek (obr.14). |
||
|
||
|
Prostor mezi průduchy se zaplní žáruvzdornou hmotou (obr.15). Vzniklý blok se nezbytně musí obalit sítí vytvořenou kovovými pruty, což zvýší mechanickou i tepelnou odolnost formy a zabrání tak prasknutí některé její části. Kovové pruty se opět obalí žáruvzdornou hmotou. Forma je hotová (obr.16). |
||
|
||
|
Následuje fáze vlastního odlévání. Forma se umístí do pece, kde se žíhá při teplotě asi 400°C. Během této doby se vosk vypaří (ztratí) a uvolní tak prostor vzduchových kanálků (obr.17). Do formy se nalije roztavený bronz. Bronz stéká do dolních částí a tlačí tak vzduch nahoru námi vytvořenými vzduchovými kanálky(obr.18). |
||
|
||
|
Prostory dříve zaplněné voskem jsou nyní zcela zality bronzem, který rychle chladne (obr.19). Po vychladnutí bronzu se rozbije žáruvzdorná vrstva kolem bronzového polotovaru (obr.20). |
||
|
||
|
Zbytky žáruvzdorné hmoty včetně nečistot vzniklých litím se odstraní např. otryskáním silným proudem vody nebo křemičitým pískem (obr.21). Následuje proces cizelování odlitku. Nejprve je třeba velmi opatrně odstranit bronz, který zaplnil vzduchové kanálky - tzv.vtokovou soustavu (obr.22). |
||
|
||
|
Posledním důležitým úkolem slévače je vytvoření patiny, která dává uměleckému předmětu konečný vzhled. Vizuální plasticity odlitku se dosáhne vykartáčováním bronzovým kartáčem, čímž se zvýrazní konvexní partie (zesvětlí) a ztmaví konkávy. Pokud zákazník požaduje umělé zestárnutí odlitku, dosahuje se toho aplikací různých chemikálií a opalováním (obr.23). Matného lesku se dosahuje aplikací včelího vosku, který také plní funkci konzervační. U uměleckého díla určeného pro exteriér následuje nezbytně zakonzervování povrchu (obr.24). |
||
![]() Kresby převzaty s laskavým svolením autora a upraveny. |
||
zpět na titulní stránku
|
||